Italské Alpy - Julské Alpy, Walliské Alpy, Grajské Alpy
Pokud bychom měli Italské Alpy nějakým způsobem rozdělit, pak by se členily na dvě části. Italské části celého Alpského pohoří náleží v podstatě celá jejich jižní polovina, na níž se také nacházejí nejvyšší alpské velikány. Do východoitalské části Alp bychom například přiřadili Julské Alpy s nejvyšší horou Jôf di Montasio, která měří 2 753 metrů a Brentu s hlavním, 3 173 metrů vysokým, vrcholem Cima Tossa a další. Do západní části patří třeba Walliské Alpy s velikánem Dufourspitze, jež je vysoká 4 634 metrů. Mezi jinými můžeme jmenovat také Grajské Alpy s vrcholem Gran Paradiso - 4 061 metrů. Nejvyšším místem, které bychom v italských Alpách nalezli, je Courmayeur s výškou 4 748 výškových metrů. Co se týká geologického složení Italských Alp, tak musíme říct, že ve východní části Itálie nalezneme Jižní vápencové Alpy a na západě to jsou Centrální krystalické Alpy. Západní část pohoří je charakteristická silnější vrstvou ledu a naopak východní je složena z dolomitu a vápence.
Co do fauny a flóry, tak zde můžeme najít dva vegetační druhy. Jsou jimi středomořský typ a středoevropský typ. Na jihu Alp velmi dobře rostou olivovníky, jedlé kaštany či tamaryšek. Ve středních polohách se tyčí borovice, modříny a ve velkých nadmořských výškách se daří jen mechům, lišejníkům a některým bylinám, které jsou uzpůsobené k růstu v těchto oblastech. Nad 3000 metrů nenalezneme nic kromě sněhu a ledu. V okolí jezera Lago di Garda a jiných středomořským klimatem se pyšnících oblastech uvidíte citrónovníky, palmy, agave či opuncie. Ze zástupců fauny je nutné zmínit kamzíka, orla královského a nebo orlosupa bradatého.
Italské Alpy nabízí vynikající možnosti lyžování v Alpách, co se jízdy na lyžích a nebo na snowboardu týče. Místní tratě jsou velmi dobře připravené, chlubí se dostatkem sněhu a turisté jimi rozhodně nepohrdají. Velkou výhodu spatřují lyžaři zejména ve skutečnosti, že ceny se zde pohybují v levnějších relacích, než je tomu například v Rakousku či Švýcarsku.
Kdybychom měli nalákat na některá nejkvalitnější střediska, začali bychom Bormiem. Toto proslulé a světoznámé středisko disponuje 35 kilometry sjezdových tratí nachází se v nadmořské výšce 1 225 - 3 012 metrů nad mořem. Jednodenní skipas vyjde dospělého na 34 euro. Jinak se zde lyžuje od prosince až do jara. Pakliže se vyskytují horší sněhové podmínky, jsou místní schopni drtivou většinu plochy sjezdovek pokrýt technickým sněhem. MS v alpském lyžování, které se zde konalo roku 2005, přispělo také k velké revitalizaci střediska, což dokladují tři velmi rychlé vyhřívané čtyřsedačkové lanovky na severním svahu Cima Bianco, jehož nadmořská výška činí úctyhodných 3 025 m. Dalším velmi navštěvovaným střediskem je Tonale. To disponuje celkovým počtem 100 kilometrů sjezdovek, z nichž jsou technici schopni pokrýt 95 kilometrů v případě nedostatku sněhu. Rozpětí nadmořské výšky střediska je od 1 155 do 3 016 metrů. Skipas na den vás bude stát 34 euro. Lákavá je v Tonale hlavně délka sjezdovek, což je zapříčiněno také krásnou šestikilometrovou kabinkovou lanovkou.
Velmi zajímavým střediskem je Livigno. Toto zimní centrum se nachází u hranic se Švýcarskem a vyznačuje se celkovou délkou 115 kilometrů sjezdovek. Za jednodenní skipas zaplatí dospělý 36 euro. Lyžovat a snowboardovat lze v Livignu na krásně širokých svazích, což vyhovuje hlavně příznivcům carvingu. Krásným střediskem je také Folgarida - Marilleva, kde si přijdou na své zejména snowboardisté, jelikož se zde nachází ne jen tak ledajaká U- rampa. Jezdilo se na ní totiž mistrovství světa v tomto moderním sportu. Bylo tomu tak konkrétně v roce 1999. Navštívit také můžete místní snowpark, který je velmi dobře vybaven, ať už se jedná o překážky různých druhů, jako jsou bedna, raily a podobně.